něco
o hudbě


O hudbě jinak..


ZPĚT




NAHORU




DOLU




Tabulka Akordů

Akordy a jejich pojmenování

Tentokrát je to článek, který tu už měl dávno být.. :o)
Už dlouho mám ve svém vlastnictví tuto velmi zajímavou malou knížku od pana Milana Šolce, Tajemství akordových značek.

akordy
Je to pro mne taková malá bible, z které jsem si kdysi dávno do svého ručně psaného písníku opsal velmi zajímavou tabulku.
Myslím si, že ta tabulka je úžasná pomůcka pro každého muzikanta, který na svém nástroji tvoří doprovodné akordy.
Podle ní snadno vytvoříte jakýkoliv akord..
Tabulku si můžete prohlédnout na následujícím obrázku

akordy
Akord je souzvuk minimálně třech a maximálně 7 tónů...
Lidé hraním zjistili, že pokud ze stupnice vezmou 1., 3. a 5.tón a zahrají ho současně zazní zajímavý souzvuk.
Interval mezi 1. a 3. tónem stupnice se nazývá tercie, a stejně tak i interval mezi 3. a 5. tónem stupnice je tercií.
Interval tercie může být malý o tři půltóny od výchozího tónu
nebo může být interval tercie velký o čtyři půltóny od výchozího tónu..
Je zajímavé, že oba intervaly, ať malá či velká tercie, jsou našemu uchu velmi příjemné a v souzvuku dobře zní.

akordy
Když se nyní podíváte na sadu možných akordů složených ze třech tónů
(a budeme se nyní pohybovat jen v akordech od základního tónu C),
pak nejzákladnějším akordem je asi C tedy celým jménem C dur.
Všimněte si u něho vzdáleností mezi jeho tóny,..
C pak po 4 půltónech (velká tercie) E a po třech půltónech dál (malá tercie) G

dalším z těch nejzákladnějších akordů je pak Cmi
C pak po 3 půltonech Es a po čtyřech půltónech G

Když si akordy zahrajete, zjistíte, že Cmi zní měkce a C tvrdě..
Vše to v akordu dělá jen změna jediného tónu Es nebo E, tedy malá nebo velká tercie..
Všechny akordy, které v sobě budou mít oproti svému základnímu tónu malou tercii, (C-Es)
budou mít ve svém označení za svým jménem po základním tónu označení mi, jako minor, malý, moll..
Akordy, které budou mít v sobě oproti základnímu tónu velkou tercii (C-E)
budeme zvát dur, tvrdý a nebudeme jim za jménem základního tónu nic připisovat..

Mezi zvláštně znějící a teprve v nynější muzice hojněji používané akordy patří akordy C2 a C4,
Místo tercie od základního tónu akordu se zde použije velká sekunda u akordu C2, (to je o 2 půltóny od základního tónu akordu)
a kvarta u akordu C4, (to je o 5 půltónů od základního tónu akordu) dříve se tento akord zapisoval Csus4, něco jako nahrazeno 4kou

Všimněte si, že u předešlých akordů je vždy držen tón G,
nyní si můžeme říct, že tento tón je v intervalu kvinty od základního tónu akordu
(což je 7 půltónů od základního tónu akordu)

Koukněte se nyní na akordy Cmi5- a C5-
Název akordů nám svým 5- na konci říká, že v nich budeme hrát zmenšenou kvintu
Interval kvinta je 7 půltón od základního tónu akordu a pokud je v akordu obsažen, nic se neznačí,
ale pokud je v akordu oproti zvyklostem kvinta zmenšená, tedy 6 půltón od základního tónu,
pak se tato zmenšená kvinta v akordu značí jako 5-

Posledním akordem ze třech tónů je C5+, který se mnohdy zkráceně značí jako C+
a vnímavý čtenář již podle označení 5+ asi ví, že v tomto akordu zní místo čisté kvinty, kvinta zvětšená,
tedy 8 půltónů od základního tónu akordu..
Zvlášností akordu C5+ je, že je zároveň i akordem E5+ a G#5+ , a to je tím,
že dělí všech 12 půltónu chromatické stupnice po čtyřech půltónech na třetiny..

Když se ještě jednou podíváte na tabulku těchto akordů, zjistíte,
že právě kvinta, ať zmenšená, čistá nebo zvětšená je vždy nejvzdálenějším tónem od základního tónu předešlých akordů,
a právě proto se této skupině akordů říká kvintakordy..
Dále si všimněte, že kromě akordů C2 a C4 jsou v akordech použity liché intervaly, 1., 3., a 5. tón stupnice.
Tóny v těchto akordech mají mezi sebou, tedy opět kromě akordů C2 a C4, interval tercie,
proto se takovémuto členění, sestavování a pojmenovávání akordů říká terciový systém akordů..

Všimněte si, že v tabulkách má každý tón v akordu svoji barvu a porovnejte to s první tabulkou akordů..
Navrchu je žlutě označený základní tón akordu (stupnice).....to je jméno akordu
Oranžově jsem označil tercii.................................ta určuje zda je akord 2 , mi , dur nebo 4
Fialově jsem označil kvintu..................................ta určuje zda bude akord 5-, normální, nebo 5+ (+)

V muzice ale nezůstalo jen u třítónových kvintakordů, zkoušeli se složitější souzvuky..
Přidávali se další tercie za hotové akordy, až se skončilo u maximálního počtu 7,
protože pak se tímto postupem zase došlo zpátky k základnímu tónu akordu..

Modrá barva v následující tabulce akordů...........................určí zda jde o 6, 7 nebo 7maj
akordy
V této tabulce se nejdříve podíváme na další zajímavý akord Cdim, tento akord má podobnou vlastnost jako C+,
dělí všech 12 půltónu chromatické stupnice po třech půltónech na čtvrtiny..
a proto je Cdim také zároveň jako F#dim, D#dim a Adim..

V akordech C6 , Cmi6 a C6 4 je k základním akordům (C, Cmi a C4) přidán šestý tón stupnice,
tedy 9 půltónu od základního tónu nebo jinak sexta, což se značí v názvu akordu 6
Těmto třem akordům by se asi mělo říkat sextakord, neboť jejich rozsach je až po sextu

Další akordy, a to už septakordy, jsou C7 , Cmi7 , C7 4 , C7 5- , Cmi7 5- , C7 5+
V těchto akordech je číslem 7 zvýrazněno, že se jedná o septakord a 7 říká,
že je použita malá septima, což je 10 půltón od základního tónu akordu..

Následují dva akordy, C7 5++ a Cmi7 5++, které mají v sobě skrytou disharmonii a asi se moc nepoužívají..
Označení 5++ v nich značí, že místo kvinty je použita o dva půltóny dál sexta..

V akordech C7maj , Cmi7maj, C7maj 5+ a také v akordech C7maj 5++ a Cmi7maj 5++,
je označením 7maj řečeno, že je v akordu velká septima, což je 11 půltónů od základního tónu akordu

Poslední dva akordy ze čtyřtónových jsou Cadd9 a Cmi add9,
to add9 znamená jako přidaná devítka, a 9 značí 9.tón stupnice, což je intervalem velká nona,
tedy 14 půltón od základního tónu akordu..
Jako by v těchto dvou akordech šlo o obyčejný C a nebo Cmi s přidaným tónem velké nony
a nebo o akord C9 nebo Cmi9 s vynechanou septimou..

akordy
V této tabulce už se jedná o pětitónové akordy, říká se jim také nónové akordy
a i u nich jsou hned na začátku vyjímky..
Jsou to akordy C6 add9 a Cmi6 add9 zde někdy popisy akordů pokulhávají,
jedná se zde o přidanou velkou nonu (tedy 14 půlton od základního tónu akordu) k C6 nebo Cmi6
nebo je to C9 sus6 nebo Cmi9 sus6..., ale nechme to a jdeme dál.. :o)

Akord Cdim9 říká, že je základem jako Cdim s přidaným tónem velké nony..

Následuje blok akordů, které mají ve svém jménu označení 9mi a to znamená,
že nejvzdálenějším tónem v akordu bude malá nona, což je interval 13 půltónu od základního tónu akordu..

V následující tabulce je blok nónových akordů, které mají ve svém jméně označení 9
a to znamená, že jejich nejvzdálenější tón od základního tónu akordu je velká nona,
14 půltónů od základního tónu akordu..

akordy
Další akordy (ještě v tabulce nahoře) mají ve jménu označení 9+
což říká, že je v akordu použitá zvětšená nona,
tedy vzdálenost 15 půltónů od základního tónu akordu..

Zkuste se se mnou zamyslet, proč tak složitý akord, jako je C9, má tak jednoduché jméno..
Je to tím, že se při zápisu jména popisuje jen jeho nejvzdálenější tón..
Předpokládá se, že všechny tóny, které ve svém složení schovává jsou normální..
Co je ale normální ? ...

Akord C má v sobě tóny C E G, tedy 1. , 3. a 5.tón stupnice..
akord C7 má v sobě C E G Bb, tedy normálně sestavený Cdur a 7.tón stupnice
akord C9 má v sobě C E G Bb D, tedy normálně sestavenou 7čku a 9.tón stupnice
akord C11 má v sobě C E G Bb D F, tedy normálně sestavenou 9ku a 11.tón stupnice
akord C13 má v sobě C E G Bb D F A, tedy normálně sestavenou 11ku a 13.tón stupnice

Název akordu se tedy dělá tak, že se nejdřív napíše základní tón akordu s popisem jeho tercie,
tedy v našem případě C nebo Cmi..
Pokud se jedná o dimenzovaný akord (dim), tak ten se přímo popíše Cdim, a bere se to tak, že je vše popsáno až po 7 stupeň.
Pak následuje maximální rozsah akordu, to jsou ta 5- 5+ 6 7 7maj 9mi 9 9+ 11 11+ 13mi 13
Přičemž se počítá, že žádná pozice stupně akordu (tercie, kvinta, septima...) až do nejvyššího stupně není vynechána..
Pokud akord např C9 nemá v sobě nic jiného než normální stupně akordu, stačí jednoduchý zápis,
pokud však je třeba v tomto akordu změna ze 7 na 7maj, už se to ve jméně musí zobrazit.. C9 7maj
Když změníte na začátku tohoto akordu velkou tercii za malou, pak už musí být označení takto Cmi9 7maj
Pravidlem je, že pokud je v akordu více změn oproti normálu, píší se nejdřív vzdálenější tóny od základního tónu akordu..
My to tu píšeme do řádky, ale píše se to za jméno akordu pod sebe, nejvzdálenější nahoru..
To aby zápis nebyl dlouhý, na výšku to nad textem nebo notovou osnovou tolik nevadí.. :o)

Pokud je v akordu mezera v terciovém systému vytváření, je jméno akordu jako nejvzdálenější tón od základního tónu akordu,
který má pod sebou všechny nižší stupně..
V tabulce níže je hezký příklad, je to C7 add11 a Cmi7 add11,
Prostě C7 nebo Cmi7 s přidanou 11kou
Takže další dva akordy C7 add13 a Cmi7 add13 jsou myslím jasné všem :o)
Jen mně není jasné, proč byl v knize název sus11 a sus13, jako náhradou, tomu nerozumím... :o(
akordy
A zbývají nám ještě akordy šestitónové 11ky..

akordy
A sedmitónové 13ky..

akordy

A ještě nakonec malá tabulka..
"Normální akord" je skládán jen tučnými políčky, pro něj je zápis vždy nejjednodušší
Pokud má akord posuny v jednotlivých jeho stupních, musí se to v jeho zápisu označit.. :o)
akordy

Jazzový hráči mají skladby, kdy jeden akord šlape za druhým,
čtení složitých a dlouhých názvů akordů zdržuje, a splývá v hustém zápisu značek.
a proto si páni muzikanti vymysleli navíc zkrácené grafické značky pro vybraný okruh akordů..
Pokusil jsem se je vám dát do následující tabulky.. akordy

Co k této tabulce dodat, je jasně vidět, že šlo o minimalizaci zápisu akordů
a tím k urychlení čtení a i k přehlednosti umístění akordové značky nad textem či notovou osnovou..

A to je asi pro tento článek všechno..
:o)))




26.10.2013 -b-


na začátek