pryč
s nudou

Ovocné víno..


ZPĚT




Ovocné víno

Chodím se občas podívat do takového malého krámku u nás ve Vrchlabí, a onehdá tam měli dva demižony.
No, co se s takovými demižony dá dělat, to jsem věděl, ale nikdy jsem to nezkusil.
Chvilku jsem to na sebe nechali působit, až jsme se rozhodli, že do toho jdem.
Koupili jsme nejdřív jeden, a v zápětí i ten druhý.
Pak už jen korkové špunty a kvasné trubičky.
Nakoupit cukr a kvasinky.
No a když si koupíte kvasinky, najdete v nich i návod :o)

vínko
vínko
Pak už jen rozhodnout, co dát kvasit.
Vyhrál to nejdřív černý bez.
No ale ten na návodu u kvasinek nebyl, a tak jsem ho připodobnil k borůvkam a trochu víc přisladil.
A jako druhé vínko jsme zkusili černé jeřabiny.


vínko
Já vím, že to je v návodu hezky popsané, ale sbírali jsme rady i od kamarádů.
A co kamarád, to jiný názor. :o)
Prvotně jsme dostali radu jeřabiny nedrtit.. :o)
Druhý kamarád radil, že u černého jeřábu je potřeba bobule rozmačkat,
aby víno mělo více chuti a ovoce dobře prokvasilo.
Tak jsem během kvašení víno slil, bó jsem bobule nerozmačkal, rozmačkal jsem je vařečkou uvnitř demižonu
a víno opět nalil zpět a nechal dál kvasit. Víno dopadlo dobře..
Je suché, voňavé, krásné rudé barvy a svíravé chuti po jeřabinách.
Už je stočené a mizí :o) Takže pro příště, jeřabiny rozmačkat.

Černý bez nám vykvasil velmi rychle, ochutnal jsem víno a zdálo se mi málo sladké, a tak jsem ho otevřel
a zkusil ho přisladit, a při tom jsem zkusil bobulky též pomačkat, ale víno pak přestalo kvasit.
Z toho usuzuju, že není dobré do vína při kvašení lézt :o(
a také to, že černý bez sám o sobě není tak sladký, a proto potřebuje přidat více cukru.
Leč i černý bez stočený do láhví dozrává a ač je sladší po cukru, má i své čertíky.
Těmi čertíky myslíme alkohol. :o)


vínko
Bobulky černého jeřábu jsme dali omyté do demižonu, zalili jsme je horkým cukerným roztokem.
Dolili podle návodu vodou na námi požadovaný a počítaný objem.
Po zchlazení obsahu demižonu na asi 30 stupňů C jsme do vnitř vlili rozkvašené vinné kvasinky.
Kvasinek je více druhů a jsou všude okolo nás.
Přidání vinné kultury si zajišťujeme rozkvašení správným směrem.

Přesto se nám den po uzavření demižonu neobjevili bublinky ve vodě v kvasné rource, důkaz to kvašení.
Teprve dokonalé utěsnění špuntu roztaveným voskem nám ukázalo, že chyba byla v netěsnosti.
Pro víno je důležité, aby kvasilo bez přístupu kyslíku.
Kvasinky samy o sobě vytěsňují kvašením cukerného roztoku kysličník uhličitý,
který zaplní posléze celý prostor nad vznikajícím vínem.
Asi by to bez uzavření demižonu mohlo kvasit až do octa či acetonu, to by asi nechutnalo..



vínko
Kvasící černý bez..


vínko
Toto jsou černé jeřabiny s normální jeřabinou..


vínko
A pak Honza přines od dědy demižon, že by chtěl zkusit víno šípkové.
A tak jsme trhali šípky, čistili je a myli demižon.
Do demižonu jsem nasypal louh a zalil ho horkou vodou, aby se uvnitř pořádně omyl od stoleté špíny.
Demižon prasknul. A pak jsem po krámech zjišťoval, jak jsou nové demižony drahé.
O dovolené se nám nakonec podařilo koupit v bazaru demižon jen za 150kč. :o)
Demižon je potřeba pro takovéto mycí procedury, kdy bouřlivě vzniká teplo, předehřát teplou a pak horkou vodou.
A to jsme pak ještě od přátel zjistili, že demižon lze dobře omýt pískem.
Dáte do demižonu hrst písku, trochu horké vody a třeba nějaký mycí prostředek,
a pak tím hrkáte sem a tam, dokud se to neomyje.
Jen pozor na pořádné vypláchnutí, kvasinky nemají prý rády saponáty. :o)

Do uvolněného demižonu po černém bezu jsme natrhali hromadu trnek, a to bylo to čtvrté vínko na obrázku.
My našim vínům dáváme jména podle dne, kdy bylo víno založené do demižonu.
A tak máme Ludmilu, Jindřicha, Štefana a Lukáše..


vínko
Jsou jako živé bytosti,
když si v kuchyni spolu povídají tím svým..
Bubl, plm, bubl, bobl, plm :o)

Po 6 až 8 týdnech víno přestává kvasit.
Buď kvasinky spotřebují všechen cukr a ukončí kvašení na hlad
nebo kvasinky vyrobí tolik čertíků (alkoholu), že se jím zahubí..
Návod u kvasinek říká, že máte víno stočit hadičkou tak,
abyste nevzali kaly ze spoda a plovoucí části ovoce z vrchu.
Víno by se mělo nechat v uzavřené nádobě s kvasnou rourkou asi měsíc dozrát.
A pak teprve stočit do lahví.

Jeden z našich kamarádů radí víno stočit po 6ti týdnech
a do zbytku ovoce po tomto vínu do uvolněného demižonu nalít cukerný roztok,
a nechat kvasit podruhé, takzvaného druháka.
Prý toto druhé víno má slabší výraz po ovoci a hodí se více na svařák.
A prý (hezké české slovo to prý) třeba druhák po trnkách je lepší než víno prvé,
aspoň tak se píše v knihách o Kérkonoších.

My jsme dokvašené víno přepustili hadičkou do prázdné nádoby (kanystr)
a odtud opět pomocí hadičky stočili přímo do lahví,
kde víno, pokud ho dřív nevypijeme a nerozdáme, dozrává..


vínko

Neláká vás něco podobného zkusit...
Ovocné víno do sebe z kvaseného ovoce přijímá jeho vitamíny, minerály,
léčivé látky, kyseliny, barvu, chuť a vůni..
Cukry se přemění na čertíky (alkohol) v přiměřené koncentraci.
Víno v sobě nemá žádnou chemii, konzervaci obstarávají čertíci a uzavřená láhev..
Ovoce je zpracované za studena..

Tož tedy, na zdraví :o)

-b-



na začátek