|
Už dva roky zpět jsem si pořízoval knížky, o stříhání stromů a roubování.
Loni jsem kupoval nože a vosk a stromový balzám..
A snad předloni jsem měl čest jet chvilku vlakem s panem Fišerou, a nechal si vyprávět o roubování
a všechno jsem si hned zapisoval do poznámek v sešitku..
Pan Fišera je pro mne človíček, o kterém si myslím, že je v roubování u nás ve Vrchlabí jeden z nejlepších.
Ale teprve letos jsem se odvážil říznout a jít do toho, i když jsem se hodně bál, že to zkazím..
Rouby jsem si nasbíral na podzim koncem listopadu z vrchu třešně
a nechal je venku na prkýnku a zakryté prkýnkem druhým..
Měl jsem čekat až do jara, až začnou kvést třešně, někdy konec dubna a začátek května..
Mám prý na to čas jeden týden, a určitě poznám sám, kdy to bude.. Tak nevím..
Prý počasí v ten čas není zrovna přívětivé, občas prší občas svítí slunce, vosk tuhne.
Ve všem měl pan Fišera asi pravdu.. :o)
Ještě jsem, už teda podle literatury, dal rouby z venku na pár hodin do studené vody.
Aby to nebylo tak jednoduché, tak jsem se z vyprávění také dozvěděl, že jde roubovat ze stromu na strom.
A proto jsem při samotném roubování, aby byla úspěšnost větší, zkusil i tuto variantu.
Řez na roubu má být šikmo v ůhlu na délku tří průměrů roubu a má být rovný a hladký,
tady bude asi největší záludnost.. Na správný řez jsem přišel až na třetí pláňce.. :o(
Vtip byl v tom, že je asi lepší v pravé ruce džet nůž v úhlu řezu s palcem nad ostřím,
a takto pak podržet proutek v začátku řezu. Řez pak ale provést pohybem levé ruky tahem za roub.. :o)
Vím, měl jsem to trénovat na vrbových proutkách dávno předtím, ale znáte to, ne :oD
K základnímu šikmému řezu pak ještě přibyde mírně šikmý řez z jedné strany roubu na straně,
kterou se roub bude dotýkat nenadzvednuté kůry v řezu podnože..
U pláňky jsem odříz´ vrch kvetoucí koruny, řez jsem začistil nožem dohladka..
Potom jsem druhým, rovným nožem vytvořil zářez do kůry a jednu stranu jsem oddálil od dřeva,
kam jsem založil pravě přichystaný roub..
Jelikož jsem pracoval na starších podnožích, využil jsem další pravidlo založení více roubů,
a to ve vzdálenosti od sebe nejméně 3cm..
Dalším problémem bylo, jak ovázat kůru podnože, ani ne jak, ale čím..
Nakonec vyhrála stažená kůra z mladých vrbových prutů, nevím jestli to je nejlepší, ale zkusil jsem to..
Po několika roubování jsem se ustálil i ve stylu ovázání,
něco jako v duchu katovské smyčky nebo stavebních provazových vazeb..
Na takhle zajištěné rouby jsem pak nanášel štěpařský vosk pomocí dřevěné lištičky.
Vosk jsem si nahříval benzínovým ohříváčkem už cestou na kole.
Vosk nebyl ani trošku teplý, jen se s ním líp pracovalo..
(tady se možná chytil roub vzadu, řezaný na podzim, ale ještě to není jisté) pozn.12.6.2017
Takhle to vypadalo po zakrytí řezu podnože voskem
i po zavoskování ovazu, jen rouby s pupeny trčely ven..
Jelikož se po uříznutí korunky stal naroubovaný kmínek tak trochu lákadlem jako bidýlko pro ptáky,
tak jsme k němu přivázali, ze zkušenosti jiného človíčka, ohnutý prut..
Pak jsem přejel na kole na druhé místo, cestou jsem stačil zmoknout, ale byla to jen přeháňka.
Zde jsem zachoval přirozené rozdělení kmene a třikrát říznul a začistil..
Opět jsem kombinoval různé druhy roubů a na jeden řez dával více proutků (roubů) s pravidlem 3cm.
Vosk po nanesení tuhl a dělal nítě, jaká byla zima,
ale na mokré ruce se pak už vosk nechytal, a tak to nakonec šlo pěkně uhladit..
(Tady se pak chytil roub nejvíce vlevo, myslím, že je také řezaný z podzima) pozn.12.6.2017
Tady jsem zkusil jen na podzim založené rouby..
A tady jsem taky přišel i na efektivní způsob nařezávání roubů, popsaný výše.. :oD
(Tady se chytil roub na fotografii uprostřed, tedy opět roub řezaný na podzim) pozn.12.6.2017
A to je poslední letošní pokus, tedy naroubované čtyři pláňky..
Ale jak to dopadne, nevím, v každém případě to za rok zkusím znova..
A dám sem vědět, jak to dopadlo...
(tady se nechytil žádný roub) pozn.12.6.2017
Tak co, nezkusíte to příští rok také, zahrát si na Mičuriny.
A nebo ještě letos.. ???
Jinak jsme letos zasadili dvě a dvě hrušně na dvou místech..
Odepsali jsme švestku a třešeň, zajíci letos v zimě hodně trpěli hladem..
Další problém byl ohryz od srnek ve stromořadí v mezi mezi poli, a dál lidský faktor v té samé mezi,
mez byla špatně zaměřená a bude se na podzim rozorávat.. To prostě nechápeš..
Jsou ztráty, ale jsou i stromečky, které nám dělají radost,
a o tom to je..
:o)
16.5.2017 -b-
|
První strom si tak úplně nejsem jistý..
Tady se z mnoha roubů chytil jen jeden, ale za to můžu říct, že se chytil :o)
To je ještě jednou pohled na ten samý roub.
I na tento kmínek jsem rouboval jen rouby z podzima a jeden se chytil, jupí..
A tady se nechytil ani jeden a bylo jedno, odkud byly..